Týden duševního zdraví s Neúnavnými terapeutkami

Neúnavní poskytují pravidelné skupinové terapie pro pacienty s ME/CFS, o které se starají dvě skvělé terapeutky – Katka Křivancová a Jana Neuwerthová Šmýdová.

Katka Křivancová

Nakolik je důležité duševní zdraví?

Duševní zdraví je z definice nejen nepřítomnost psychických poruch, ale stav, kdy jsme v pohodě, je nám dobře se sebou samými, jsme schopni navazovat a udržovat uspokojivé vztahy a dokážeme naplňovat svůj potenciál. Duševní zdraví v podstatě umožňuje, abychom žili svůj život spokojeně. Někdy více, někdy méně, ale v zásadě uspokojivě. A to potřebuje každý člověk. 

Zároveň je velmi důležitý vztah mezi duševním a tělesným zdravím, protože se navzájem obousměrně ovlivňují. Pokud má tedy člověk onemocnění, které jej v mnoha ohledech limituje, je důležité pečovat o psychiku. Zhoršení psychického stavu může bohužel ještě dále zhoršit fyzické zdraví. Zároveň ale tohle funguje i naopak, takže posílení psychické stability a odolnosti může pomoci zlepšit fyzický stav, nebo alespoň jeho subjektivní prožívání. Umožní lépe zvládat každodenní boj s únavou, frustrací a případně navazujícími propady nálad a pocity beznaděje. 

V čem spočívá péče o DZ? 

Péče o duševní zdraví má minimálně dva směry. Jeden směrem ve vztahu sobě a druhý směrem k mému vztahu k druhým. Ten první se taky nazývá psychohygiena a zahrnuje celou škálu různých aktů, kterými ovlivňujeme svoji životosprávu, abychom dosáhli co nejzdravějšího životního fungování. Zahrnuje péči o kvalitu spánku, rozvržení odpočinku, ale také fyzické aktivity, která je taky nezbytná pro prožívání pocitů štěstí. 

Každý má jiné možnosti a podle těch je dobré se zařídit a případně si přidávat po malých krůčcích tak, aby nedošlo k vyčerpání nebo ztrátě motivace. Fyzický pohyb je nicméně zásadní pro vznik endorfinu, hormonu štěstí. 

Kvalitu spánku a schopnost efektivní relaxace můžeme ovlivnit tak, že se naučíme nějakou relaxační metodu, např. autogenní trénink nebo tzv. body scan. Mnoho návodů je volně k dispozici např. na Youtube. 

Kvalitu prožívání a míru vyčerpání také bohužel nyní hodně ovlivňuje doba, kterou trávíme s elektronikou a se sociálními sítěmi. Náš mozek, který není evolučně postavený k tomu, aby dokázal zpracovávat proud informací tohoto typu, bývá neúměrně přetížený. I když se nám tedy může zdát, že při scrollování relaxujeme, naše nervová soustava je plně nasazená a důsledky nás tak nutně doběhnou. 

V dnešní době je populární zabývat se mindfullness, tedy všímavostí. Jsou to techniky, které zaměřují pozornost k právě přítomnému okamžiku, k aktuálním tělesným i duševním pocitům a prožitkům, k plnému prožívání teď a tady. Je mnohokrát prokázáno, že právě trénink všímavosti hodně napomůže k pocitům spokojenosti a naplnění. Na začátek stačí se třeba párkrát denně zastavit, všimnout si svého dechu, toho co je kolem mě, co zrovna vidím, slyším a cítím, jak mi je v mém těle. 

V souvislosti s péčí o duševní zdraví také nemůžeme opominout péči o mezilidské vztahy. Člověk je sociální tvor a jeho spokojenost je také závislá na jeho zapojení ve společnosti. Neznamená to mít hodně vztahů, ale alespoň jeden, který je uspokojivý. Ve vztazích člověk upevňuje i svůj pocit sebehodnoty, a ten je pro spokojenost se sebou samým velmi důležitý. Tady můžou naopak sociální sítě pomoci, zvláště lidem, kterým fyzické limity nedovolují moc vycházet ven. 

Jak probíhají terapie? 

Skupinová terapie jako taková je bezpečný prostor, kde se setkává víceméně stálá skupina lidí, které mohou spojovat společné obtíže. Obvykle si každý přináší nějakou zakázku, na které by chtěl pracova. Je to něco, co mu komplikuje současný život a vztahy. Společně s ostatními členy a s terapeutem rozkrývá svou osobní historii, hledá důvody svých současných nefunkčních vzorců chování a testuje si vzorce nové. Může ihned dostávat zpětnou vazbu, v prostředí, kde se mu dostává podpory a kde není místo pro odsouzení. 

Specifické jsou potom skupiny podpůrné, kde jsou si lidé vzájemně oporou ve zkušenostech, které jiní blízcí nemůžou, nebo třeba nechtějí pochopit. Je to prostor, kde je možné získat plné pochopení, kde člověk není na své obtíže sám. 

Je zde možné projevit emoce, kterým ostatní blízcí nerozumí, případně nemají kapacitu je zpracovat. Někdy je třeba ani nechceme dále zatěžovat. Zároveň je však zapotřebí mít možnost je plně projevit a prožít, aby nezatěžovaly nás samotné. V terapii však mají své místo. 

Zaměřujeme se ale i na praktické způsoby, jak si pomoci fungovat co nejlépe v rámci svých konkrétních možností. Zkrátka sdílení nějaké dobré praxe, tedy co nám funguje, abychom mohli fungovat. 

Pro koho je vhodná terapie? 

Terapie je vhodná pro každého, kdo zvládne být v nějakém prostoru (virtuálním či reálném) s ostatními po dobu 90-ti minut (popř. individuálně 50 minut). Pro každého, kdo chce zlepšit kvalitu svého duševního života a tím kvalitu celého prožívání. Pro každého, kdo nechce být se svými starostmi sám. Terapie může pomoci zlepšit život takřka každému, jediné kontraindikace jsou závažné psychiatrické onemocnění, nebo smyslové limitace, které neumožňují mezilidský kontakt. 

Existuje rozdíl v péči o DZ mezi běžným pacientem a pacientem s ME?

Péče o duševní zdraví je pro pacienta s ME zvlášť důležitá, protože se potýká na každodenní bázi s frustrací, která plyne omezení, která s sebou nemoc přináší. Objevují se tedy typická témata, jako boj s nedůvěrou okolí, frustrace z nemožnosti dělat to, co bych chtěl, zvládání nároků okolí, přijetí sebe sama se svými aktuálními možnostmi. Mohou přicházet propady nálad, pocity beznaděje až rozvoj deprese. To vše pak může nadále prohlubovat i fyzické projevy nemoci. 

Při péči o pacienta s ME je dobré si předem ujasnit, že mohou být omezené kapacity psychické síly, že je nutné se nepřepínat. V průběhu sezení má klient možnost si případně lehnout, nebo se i částečně odpojit, být přítomný jen jako posluchač. 

Jak poznat dobrého terapeuta?

Protože jsme každý jiný, tak může každému vyhovovat jiný terapeutický přístup, nebo osobnostní typ terapeuta. V zásadě je ale dobré si pohlídat, aby byl terapeut opravdu terapeut, tedy měl psychologické vzdělání a psychoterapeutický výcvik akreditovaný Českou asociací pro psychoterapii. Tím jsou garantovány požadavky na odbornou kvalifikaci a etické standarty.

Jiná kapitola ale je, zda je daný terapeut dobrý právě pro mě. To poznám podle toho, že se s ním cítím bezpečně, že k němu mám důvěru a že jsem ochotný mu odhalit své nitro. K takovému bezpečnému terapeutickému vztahu samozřejmě vede nějaká cesta, nebývá to ihned při první setkání. Pokud ale ani po několika sezeních nemám pocit, že mohu svému terapeutovi důvěřovat a nemám tedy chuť se s ničím svěřovat, je v pořádku spolupráci ukončit a hledat někoho jiného. Každý terapeut ví, že jeho osobnost a styl práce nemusí vyhovovat každému a je tak připravený na to, že bude klient hledat toho pravého. 

Jana Neuwertová Šmýdová

Na kolik je důležité pečovat o DZ?

Péče o duševní zdraví je naprosto zásadní. Stejně jako péče o fyzické zdraví – obojí je propojené, obojí potřebuje náležitou péči.

Pokud se člověk dlouhodobě péči o duševní zdraví nevěnuje, může se to projevit špatnými náladami, smutky, splíny, také roztěkaností, pocitem zahlcení atd.  

Ve starším a seniorním věku se může nedostatek péče o duševní zdraví, projevit nedostatečnou mentální aktivitou (mozek se během života vyčerpá a nelze jej obnovit). 

V čem spočívá péče o DZ?

Zde jsou 3 hlavní zásady v péči o duševní zdraví: 

1/ Odbourávat stres – pokud v průběhu dne projdete stresem a vaše tělo zaplaví stresové hormony, je dobré aktivně pracovat na vyplavení těchto hormonů z těla.

Stejně, jako když se zpotíte – a jdete se pak vysprchovat, tak když máte v těle stres, potřebujete jej vyplavit, očistit se od něj. 

2/ Regulovat množství informací – žijeme v informační době a dostáváme víc informací, než jsme schopní zpracovat, jsme zahlcení, roztěkaní atd. 

Vědomě si hlídat přísun informací je nutnost. 

3/ Odpočinek pro vás i váš mozek – věděli jste, že byste měli zhruba 1/4 svého času věnovat relaxaci, koníčkům a nicnedělání? Protože když tento prostor v životě nemáte, vede to oslabování psychiky, k odčerpávání mozkové kapacity atd.? 

A je myšlena 1/4 času v průběhu týdne, ne v průběhu jednotlivého pracovního dne. 

Jak probíhají terapie?

Skupinové terapie pro nadaci Neúnavní probíhají v uzavřeném a bezpečném prostředí skupiny lidí, kteří se dlouhodobě znají, navíc jsou všichni v podobné životní situaci, kterou přínáší onemocnění ME. Díky domu mají klienti možnost otevřeně sdělovat, co je trápí, ventilovat své myšlenky a stavy, se kterými se potýkají – dostane se jim podpory, nový pohled na jejich situaci, úleva a uklidnění, že na to nejsou sami. 

Pro koho je vhodná terapie?

Terapie je vhodná pro každého, kdo uvítá psychickou podporu, chce probrat své myšlenky a získat nový pohled na psychické stavy, kterými prochází. 

Existuje rozdíl v péči o DZ mezi běžným pacientem a pacientem s ME?

Ano, existuje. Pacienti s ME se musejí vyrovnávat se specifickými životními podmínkami (izolace, nepochopení od blízkých, doktorů, úřadů…), dále kvůli nedostatečné léčbě nevědí, zda a kdy se jejich stav zlepší, objevují se stavy beznaděje a ztráty smyslu. 

Jak poznat dobrého terapeuta?

Doporučila bych se podívat na vzdělání, reference od klientů a také je důležité, jestli si s terapeutem osobnostně sednete. V terapii je důležitá důvěra k terapeutovi, tedy pokud důvěru necítíte, hledejte jiného odborníka.